Střežíte si své digitální soukromí?

15. 7. 2021

Většina uživatelů internetu dnes už ví, že jejich surfování není anonymní. Jak moc je ale naše soukromí ohroženo? Kdo všechno vidí, co na internetu děláme? A dá se před tímto digitálním „šmírováním“ chránit? Tyto otázky si možná většina z nás zatím nepoložila a o své virtuální soukromí se příliš nebojí. Jak to tedy doopravdy je?

Digitální stopa

Nejen surfování, ale jakýkoli přístup z počítače na internet může znamenat, že na internetu o sobě každý uživatel zanechá určité informace. Jde se o různé záznamy činností z virtuálního prostředí, kterým říkáme digitální stopa. Digitální stopu po sobě můžeme zanechat vědomě (interakce na sociálních sítích, přispívání do diskuzí, e-mailová komunikace) i nevědomě (IP adresa, vyhledávané výrazy na internetu, údaje o stráveném času a činnosti na určité webové stránce, tzv. cookies). Aby nepoctivci nezneužili naši digitální stopu, musíme se o ni zajímat. Jak na to?

Anonymní prohlížeče

Základní a nejjednodušší cestou k získání částečné anonymity pro běžného uživatele je užívání anonymního režimu v prohlížeči. Prohlížeč v anonymním režimu nikam neukládá prohlížené webové stránky, a ty tak nezůstanou dostupné v historii prohlížení.

Anonymní režim však neřeší naši anonymitu na navštívených webech. Webové stránky nadále zaznamenávají naši aktivitu na internetu. Jde o režim, při kterém se to, co děláme sice nezapisuje do našeho počítače, ale na síti ano.

Když není naše aktivita neviditelná, k čemu nám anonymní prohlížeč vlastně je? Slouží třeba pro blokování cookies. Je užitečný v situaci, kdy používáme veřejný počítač a nechceme, aby v něm zůstaly naše přihlašovací údaje, případně historie procházených webů, anebo máme doma společný počítač a chceme pro některého člena domácnosti vybrat dárek.

Proxy servery

Proxy server může analyzovat obsah komunikace a následně ji i pozměnit, například tak, že blokuje webové stránky podle obsahu nebo odstraňuje reklamy. Proxy server je jakýmsi prostředníkem mezi uživatelem a cílovým serverem. Dokáže zamaskovat naši IP adresu a zajistit, že se bude zobrazovat na jiném místě. Není potřeba stahovat žádný další software, námi zvolený proxy server nastavíme přímo v internetovém prohlížeči.

Ani proxy sever nedokáže zakrýt veškerou naši aktivitu na internetu. Využijeme ho především k obcházení filtrů, jako je například blokace webových stránek. Proxy server zabrání vnějšímu sledování, ale vlastník proxy serveru má přístup ke všem informacím o naší aktivitě a obvykle tyto záznamy uchovává. Další slabinou proxy serveru je, že snižuje rychlost připojení při surfování.

Virtuální privátní síť

Virtuální privátní síť (Virtual Private Network – VPN) je prostředek k propojení několika počítačů prostřednictvím nedůvěryhodné počítačové sítě (např. internetu). Díky VPN lze ale dosáhnout stavu, kdy spojené počítače budou mezi sebou komunikovat, stejně jako by byly propojené v rámci jediné uzavřené privátní, důvěryhodné sítě. Do zařízení si stáhneme aplikaci VPN a ze seznamu vybereme umístění, přes které se chceme připojit. K tomu postačí jméno a heslo, které nám poskytne správce dané sítě. Existují aplikace, které se dají stáhnout zdarma nebo za poplatek (od toho se samozřejmě odvíjí i kvalita poskytovaných služeb).

Díky VPN můžeme skrýt svou aktivitu na internetu, a vyhnout se tak sledování pokud se připojujeme k veřejným Wi-Fi sítím. Nikdo tak nevidí, co na webu děláme a historie procházení je soukromá. Víte třeba, že nám VPN dokáže v určitých případech ušetřit peníze? Některé online obchody totiž nabízí různé ceny za své produkty, a to podle toho, v jaké zemi se zrovna nacházíme. Příkladem je nákup letenek. Pokud se chystáte z USA do Británie, pak koupíte letenky levněji, když se připojíte k serveru z Indie.

I VPN má své nevýhody – může snížit rychlost připojení. Některé weby VPN blokují (například Netflix). Jelikož data o našich aktivitách vždy prochází skrze server VPN, hrozí, že si je bude poskytovatel ukládat. Ke každému serveru je připojeno více uživatelů, všichni tedy sdílí jednu a tu samou IP adresu. Pokud by někdo používal VPN k nevhodným aktivitám, mohli bychom být některými weby blokování.

Tor

Tor (The Onion Router) je další softwarový systém, který zajistí anonymitu uživatele při pohybu na internetu. Vše funguje na principu tzv. cibulového protokolu. Každý blok dat je obalen do zašifrované slupky, jejíž klíč zná pouze router, přes který tento blok putuje. Data navíc tečou přes několik takovýchto routerů. Laicky řečeno, Tor přesměruje náš pohyb na internetu přes síť anonymních serverů – routerů po celém světě a zabezpečí ho několika vrstvami šifrování. Nevýhodou je nízká rychlost surfování.

Anonymita – právo nebo nekalý prostředek

Anonymita v digitálním světě má sloužit především jako prostředek ke skrytí informací o sobě samém. Může se ale stát, že bude zneužita k páchání trestné činnosti nebo nevhodnému chování na internetu. Nevěšme ale hlavu. Chce to jen trochu opatrnosti – nepřihlašovat se do svých účtů na veřejných Wi-Fi sítích, neodpovídat na pochybné e-maily a používat některý z výše uvedených ochranných prostředků.

Karina Baraboszová

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookies. Procházením tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Další informace